Překládkové rampy ve skladu

Překládkové rampy ve skladu musí být pečlivě promyšlené ve fázi návrhu objektu, protože právě ony budou přístupovými body do skladu. Volba řešení vyžaduje důkladnou analýzu dostupného prostoru, pohybu a také distribuce materiálů, která bude probíhat uvnitř skladu. 

Před volbou druhu překládkové rampy používané jako přístup ke skladovací hale je třeba navrhnout rozmístění ramp vně objektu. Za tímto účelem je vhodné zohlednit několik faktorů.

Zaprvé je třeba určit, zda bude ve skladu používán princip just in time. Pokud ano, může mít rozmístění ramp klíčový význam. V tomto případě je nutné provést podrobnou analýzu všech zón, které rampy obsluhují, druhů nákladů, frekvence dodávek, dostupnosti terénu, potřebného místa pro nákladní vozidla atd.

Jiným důležitým aspektem, který se týká rozmístění ramp, je určení, zda budou obsluhována velkoobjemová nákladní vozidla. Současné tendence naznačují, že čím dál tím častěji budou používána delší a širší vozidla s větší objemovou kapacitou, než vozidla používaná dosud. Z toho důvodu se je třeba už ve fázi návrhu rozmístění ramp přesvědčit, zda je objekt vybaven dostatečně velkým prostorem pro příjezd, manévrování a odstavení velkých vozidel.

Třetím důležitým faktorem je spád terénu. Spád zóny ramp musí být co možná nejmenší, protože se tím minimalizuje riziko chyb a nehod. Pokud budou do skladu vjíždět velkokapacitní vozidla (taková jako high cube), může být nutné použití speciálních zařízení, např. ramp s hydraulickou regulací nebo zvedacích zařízení zamontovaných v podlaze.

Na rozmístění ramp nemají vliv pouze technické, ale také estetické a organizační ohledy. Při návrhu celého skladovacího objektu se vždy směřuje k oddělení ramp od vstupních a výstupních zón kancelářských budov (které se obyčejně nachází u skladu). Ne vždy je to možné, protože nejlepší polohou pro rampy je boční ulice objektu, kdežto určení, zda je možné výše uvedené oddělení, je závislé na obecném rozložení celého skladu.

Existují také výrobní faktory, které je třeba zohlednit. Účinnost ramp je možné zvýšit soustředěním příjmu a odesílání zásilek v jedné oblasti. Takové řešení významně snižuje náklady a především zvyšuje využití překládkových zařízení a personálu. Ale pokud je objem pohybu materiálu dostatečný, je možné navrhnout oddělené rampy pro jednotlivé funkce (rampy určené pro příjem a pro odesílání).

Faktory, které je třeba zohlednit při určování rozmístění ramp v objektu skladu, mohou mít velký vliv na jeho efektivitu. Je třeba zohlednit, že rampy se neustále otvírají a zavírají, a proto mohou mít přímý vliv na kvalitu prostředí uvnitř haly. Je tedy třeba určit převažující směr větrů za účelem omezení problémů způsobených povětrnostními podmínkami.

Je také nutné zohlednit možnost budoucího rozvoje skladu a ujistit se, zda plocha, která bude v budoucnosti přistavěná, bude logicky navazovat a tvořit celek se současnými objekty. Za tímto účelem je nutné zajistit další místo určené pro namontování nových ramp, které nebude mít vliv na normální průběh práce ve skladu.

Počet potřebných ramp

Ve fázi návrhu překládkových ramp je třeba určit jejich počet. Ten je závislý na pohybu materiálu, objemu dodávek, době příjmu většiny materiálu, době nutné k vyložení a přepravě veškerých přijatých nákladů na jejich místo určení a také na počtu dostupných překládkových zařízení.

Existují ale tři aspekty, které je třeba zohlednit, abychom se ujistili, že je počet ramp dostatečný.

Zaprvé je třeba rampy navrhnout takovým způsobem, aby je bylo možné v budoucnosti rychle rozšířit. V původní konstrukci je možné vestavět stěnové panely, které je možné v budoucnu jednoduše demontovat. Takové řešení zjednodušuje montáž nových bran a také krytých ramp. Je třeba si uvědomit, že náklady na přestavbu ramp jsou mnohem nižší, pokud se s rozšířením počítalo již dříve a byla přijata výše uvedená opatření.

Zadruhé je třeba navrhnout prostor pro odkládání případně zamítnutých nádob a kontejnerů. Toto místo by se mělo nacházet vně skladu u některé z ramp. Pro tento účel je možné využít jednu ze skrytých šachet, které jsou určeny pro montáž budoucího výtahu.

Dopravci navíc obvykle dodávají zboží v ranních hodinách a přebírají jej odpoledne. To může ve špičce působit zácpy a tím pádem další náklady. Ve výsledku to znamená, že počet ramp pro nákladní vozidla musí být rovný maximálnímu počtu vozidel, které se mohou současně vykládat a nakládat.

Asfalt a hmotnost

Pokud jsou příjezdové komunikace provedené s asfaltovým povrchem, je nutné, aby byl v zóně u překládkových ramp vybetonovaný pruh. Toto řešení je nutné, protože pokud jsou návěsy odpojené od tahačů, opírají se pouze na ocelových nohách. V situaci, kdy je asfalt rozehřátý, by se do něj mohl, s ohledem na svou velkou hmotnost, návěs s nohami zabořit. Šířka betonového pásu je závislá na délce vozidel.

Rampy pro vysokozdvižné vozíky

Dalším důležitým konstrukčním hlediskem, které souvisí s rampami, jsou prvky, které umožňují přejetí vysokozdvižných vozíků ze skladu do zóny, ve které se pohybují nákladní vozidla. Řešením je použití betonových nebo zvedacích ramp v oblasti překládkových ramp.

Ideální příjezdová rampa

V případě překládkových ramp je také nutné určit, jaký druh vjezdu je třeba postavit u budovy nebo v její bezprostřední blízkosti (výška příjezdové komunikace apod.) Tyto otázky jsou řešeny níže.

Zabudovaná rampa ideálně umožňuje příjezd nákladních vozidel. Vjezd se nachází zhruba ve stejné úrovni, jako je výška nákladního vozidla a je lehce oddělený od budovy pro lepší odvedení srážkových vod.

Tento systém je stavebně velmi jednoduchý, ale může být určitým ohrožením pro bezpečnost stavby, zejména, pokud jsou podpůrné nohy používané při provádění manévrů. V případě příliš rychlého vysunutí těchto noh, zejména v přední části, může spád skříňové nástavby způsobit úder do stěny budovy.

Vjezdová zóna se spádem

Pokud je stavba situována ve svahu, může být vjezdová zóna provedena ve spádu, abychom zajistili vhodnou výšku rampy. K takovému vjezdu se ale váže určité riziko. Pokud se totiž nákladní vozidlo nebo návěs spustí příliš rychle, může horní část skříňové nástavby narazit do stěny skladu.

Má také jiné vady, např. hromadění sněhu v zimním období (v tom případě je třeba sníh odklidit), možné problémy s odváděním srážkových vod nebo problémy s bezpečností provozu, s ohledem na které může být nutné určení přesných tras, případně i s ochranným zábradlím.

Uzavřené rampy

Tento druh vjezdů je obvykle odmítán z důvodu vyšších stavebních nákladů a také z důvodu nevýhody související s nedostatečným větráním hal. Zaručují ale řadu výhod, které mohou investici opodstatnit.

Zaprvé takové řešení zjednodušuje kontrolu řízení teploty ve skladu, což je výhodou jak pro zboží, tak pro personál. Omezuje také možnost krádeží. Navíc zaručuje lepší využití kapacity skladu.

Překládkové rampy s pilovitým uspořádáním

Konfigurace vjezdů ve tvaru schodů nebo pilovitě je používaná zřídka, ale pokud je manévrovací prostor malý, může být tato konfigurace dobrým řešením, které umožňuje použití dostatečného počtu překládkových ramp. Největším nedostatkem tohoto systému je velké omezení prostoru. Pro zajištění správného úhlu vjezdu musí být navíc provoz vozidel na příjezdu vhodně organizovaný.

Pokud podmínky stavby vyžadují použití otevřených ramp, může být správným řešením zakrytí jedné z nich střechou při zachování vjezdu minimálně do hloubky 6 m za účelem provedení nakládky a vykládky některých druhů zboží.

Plánování příjezdové zóny

Výše je uvedena analýza druhů ramp. V další části je vysvětleno, jak je třeba zorganizovat prostor, který se nachází přímo před rampami. Příjezdová zóna je oblast, která se nachází mezi vnější stranou rampy a první možnou překážkou, např. budovou, plotem, cestou apod. Celkový nezbytný prostor určený pro tuto zónu závisí na takových faktorech, jako jsou délka tahačů s návěsy, šířka potřebná pro nájezd k rampě apod.

Rozvoj průmyslových vozidel způsobuje, že se jejich velikost a kapacita neustále zvětšuje. I když jsou ve výše uvedené tabulce prezentované doporučené rozměry pro nákladní vozidla různých délek, je třeba před zahájením návrhu této zóny konzultovat detaily s výrobci, za účelem získání podrobných informací o každém druhu vozidla.

Výška překládkových ramp

Většina překládkových ramp, které obsluhují průmyslová vozidla, je postavená ve výšce 1,2 m, existuje ale mnoho nákladních vozidel, jejichž rám – platforma, na které je umístěná skříňová nástavba nebo kontejner – je umístěná mnohem níž nebo výš, než je tato úroveň.

Pokud bude rampa obsluhovat velkokapacitní nákladní vozidla, musí být navržená na rámy s výškou od 0,9 do 1 m. Podlaha u mrazírenských vozidel může být ve výšce 1,3–1,4 m od země. Kdežto návěsy s nízkým podvozkem a také vozidla určená pro dopravu nábytku mají obvykle rám ve výšce 0,9 m a někdy i níže. V případě nákladních vozidel je nutné navrhnout rozsah výšek od 0,9 do 1,2 m.

Použití pro speciální nákladní vozidla

Překládkové rampy mohou být někdy použité pro obsluhu speciálních nákladních vozidel s výškou vjezdu vyšší nebo nižší, než je navržená výška rampy. Pro obsluhu takových vozidel je možné použít určitá zařízení.

Jednou z možností je použití přenosných nebo hydraulických zvedacích zařízení pro zvednutí zadní části nákladního vozidla s nízkou skříňovou nástavbou. Tato zařízení je také možné použít při stavbě ramp se stavitelnou výškou.

Pokud je dostatek prostoru, je možné použít velmi dlouhou hydraulickou rampu se stavitelnou výškou pro minimalizaci sklonu způsobeného rozdílem výšek. Používané jsou také hydraulické rampy délky 3,7 m a výšky v rozmezí 300 a 450 mm, což poskytuje velkou přizpůsobivost a možnost adaptace.

Možná je také montáž zvedacích zařízení v příjezdové zóně u rampy. Tato zvedací zařízení umožňují zvedání a spouštění rampy do správné výšky. Pátou možností je stavba rampy, pod kterou je namontováno hydraulické zvedací zařízení.

Níže je uveden seznam nejrozšířenějších druhů nákladních vozidel a typických výšek jejich skříňových nástaveb pro zjednodušení navrhování výšky ramp.

Když to shrneme, existuje mnoho proměnných, které souvisí s návrhem a rozmístěním vjezdů a překládkových ramp v objektu. Opět je nezbytná vstupní analýza požadavků skladu pro zajištění jeho maximální efektivity.